Tento přístroj má za úkol měřit rychlost vozidla. Tato věc je pro něj primární, a tak ji dělá. A tím dostává mnohé lidi do situací, ve kterých se chovají zcela jinak než normálně.
Někteří lidé zpomalí, ale to tak, že prudce dupnou na brzdu, čímž auto za ním, pokud je příliš blízko, bude mít hodně potíží.
Časté je také snižování rychlosti „pro jistotu“. Ne tedy na hranici povolené rychlosti, ale hodně pod ní. Tím je míněno o dvacet až třicet kilometrů v hodině. Je to čistě psychologie, člověk nechce mít potíže s tím, že jede na hraně plus mínus, a tak raději zpomalí o hodně. Vůbec si neuvědomí, že tím však může ohrozit plynulost dopravy. A také tím může někoho hodně naštvat, čímž může dojít ke konfliktu.
Tento jev byl sledován a výsledky byl honě překvapivé. Prý tak činí skoro osmdesát procent řidičů.
Ono je to hodně problematické, s tou jízdou na hraně. Traduje se, že pokud byste jeli nějaký ten kilometr navíc, nemělo by se nic stát. Ale, každý radar má nějakou toleranci, a ostatně, váš tachometr také. Takže pak jde již jen o odhad, co si můžete dovolit, a to někteří prostě nedávají. Proto raději místo povolených šedesáti, sníží rychlost klidně i na polovinu té povolené.
Další skupina je ta, co dupe na brzdu ihned po zjištění, že jej někdo nebo něco měří. Tedy rychlost samozřejmě, ne řidiče. Toto je ovšem již hodně nebezpečný manévr. Nehledě k možnosti smyku, může to celé odskákat řidič za ním. Řetězová reakce pak není vůbec nic nového.
Zvláštní sorta lidí je pak ta, kterým je naprosto jedno kolik jedou, a tak je nějaký radar a následná sankce nikterak nevzrušují. To je ovšem taktéž nebezpečné, protože méně zkušené řidiče může taková jízda hodně překvapit a zaskočit.
Ve výsledku přitom stačí dodržovat dopravní předpisy, a hlavně tedy předepsanou rychlost. Tak by byli všichni bez problémů. Šťastnou cestu.
