Každý robot potřebuje nějakým způsobem získávat informace ze svého okolí. Kde se nachází, co a jak provádí. K tomu slouží senzory, které jsou vybírány na základě vlastností vyhovujících prostředí robotu a jejich vzájemné interakci. Je jich celá řada, a také existují jejich rozdělení z různých pohledů – vlastní senzory a obslužná zařízení včetně komunikace, interní a externí, dotykové a bezdotykové apod.
Čidla mohou skrývat mnoho funkcí. Pro robota je nejdůležitější spolehlivá navigace a jeho diagnostika, proto by právě takové rozhodně neměly v žádném chybět. Kombinace různých možností není výjimkou. Záleží totiž také na tom, jestli je robot mobilní či pevný. Kupříkladu mobilní využívá kabeláž „jen pro sebe“ a komunikuje pomocí rádiového signálu.

Zabránění kolizi

Nejjednodušší čidla jsou ty pro detekci překážek, které slouží proti kolizi robota s jakoukoliv zábranou a jeho udržování v dostatečné vzdálenosti. Sledují tvary a rozmístění příslušných objektů v okolí robotu. Další snímače jsou vybírány dle požadavků na využití každého robotu. Mohou třeba měřit teplotu nebo analyzovat plyny v jeho blízkosti.

Právě včas

Pro správnou funkci a vyhodnocování informací řídicím systémem musí snímače poskytovat požadované informace včas, přesně a spolehlivě. Robot a senzory tedy musí být vybírány na základě celkových vlastností, využití i prostředí. V opačném případě by mohlo dojít k omezení funkce robotu nebo selhání snímače.

Základní dělení snímačů

Robotická čidla se dělí hlavně na základě vztahu k okolí robotu – interní a externí – jedná se asi o jejich nejzákladnější rozdělení. Zatímco interní slouží zejména k monitorování robotu a jeho navigaci, externími robot získává informace z okolí, kupříkladu rovněž pro navigaci. Externí mohou být dotykové nebo bezdotykové s využitím akustických vln, optického nebo elektromagnetického záření.